Akce a výlety 2012
Vánoční memoriál, 21.12. 2012
Poslední víkend před vánocemi jezdíme s partou kamarádů na výlet zvaný Vánoční memoriál, což je pochod Českým krasem prokládaný zastávkami na svařování vína, nejlépe rybízáku, když se sežene. Na této akci jsme před několika lety také poznali zlatého retrievera Bonda a jeho páníčky byli přesvědčeni, že normální člověk přece nemůže žít bez psa. Bond už bohužel dva roky není a Denýskovi je dnes čtyři a půl roku, utíká to. Denýsek byl letos na Memoriálu už počtvrté. Šlo se z Berouna přes Tetínské skály, na Kodu a a do Srbska. Cesta byla místy dost dobrodružná, jak lze vidět ve fotoreportáži ve FOTOGALERII
Hon na Konopišti, 20. prosince 2012
Poslední pracovní den před Vánocemi jsme dostali příležitost zúčastnit se honu na Konopišti. Měli jsme štěstí, že ještě vydržel zbytek sněhu z minulých dnů. Denýsek dohonil a přinesl spoustu křídlovaných kusů, což ho moc baví, potrénovali jsme klidy a chůzi u nohy a moc pěkně jsme se za celý den prošli. Výřad byl podobný jako poprvé v Martinicích, něco kolem 600 kusů.
Hony v bažantnici Simínský Mlýn, 24.listopadu a 1.prosince 2012
Začátek lovecké sezóny panička poněkud zaspala – jako vždy pracovní povinnosti a s tím spojené cestování. Takže až v půlce listopadu jsme po návratu do Česka probrali internet a všechny možné poplatkové bažantnice v Česku s tím, že do 100 km od Prahy jsme svolní jet kamkoliv. Nakonec jsme dostali příležitost v bažantnici Simínský mlýn v Martinicích blízko Příbrami. Složení psů bylo jednoduché - samí ohaři, já jediná s retríverem a mezi psovody jediná ženská. Deny totálně za blondýnu - vykoupaný, učesaný, čerstvě ostříhaný a s nulovými zkušenostmi. Na první leči okolo nás nejprve padlo pár mrtvých kusů, ty vzal Deny s přehledem. Pak padl křídlovaný a já jsem byla zvědavá, co Deny udělá. Udělal to, že ho dohonil a vzal s naprostou samozřejmostí, jako by to byl aport obyčejného dummy. A tak to šlo se všemi dalšími. Je pravda, že ohaři toho donesli víc než my, jsou prostě rychlejší. Naše chvíle nastala na druhé leči, kdy se střílelo u rybníka. Ohaři vysbírali všechno na břehu a na stráni nad rybníkem, ale z vody jen pár kousků. To Deny se nerozpakoval a nosil a nosil, dokud bylo co. Potěšilo mě, že se nechá dát poslat i delší vzdálenost, ne jenom jako na zkouškách, kde kus je vždycky jenom tak daleko, kam dohodí rozhodčí. Další leč odstříleli bez nás, protože my jsme pořád nosili z rybníka a ještě o přestávce na svačinu jsme se tam vrátili pro poslední várku. Další leče už byly normálně na poli nebo v lese nebo se dohledávalo v kukuřici.
O týden později jsme jeli znovu. Ráno byl mráz a rybník pokrytý vrstvičkou ledu. Tentokrát už jsme jich z vody vynesli o dost méně. Deny vynesl kusy blízko břehu, ale dál už nešel, špatně se mu plavalo přes ten led. Říkali, že si ten zbytek vyloví později z loďky a šlo se na další leče. Celkem se ulovilo 991 kusů. Moc jsme si to s Denym užili a měla jsem radost, že je lovecky upotřebitelný nejen podle papírů, ale i na skutečném honu.
Jediná věc, která mi trochu nesedla, byla nutnost ukončit životy všech křídlovaných kusů, které mi Deny donesl. Zvláště kohoutů, byli překrásní. A tak jsem jim alespoň slíbila, že žádný z nich neskončí jako výcviková pomůcka pro psa potažená kdesi na provázku coby vlečka a posléze zahozená do popelnice, ale všechny kusy, které jsme dostali, jsem ještě ten samý večer poctivě oškubala a očistila, aby všechny skončily (snad i z jejich pohledu) alespoň trochu pochopitelně - jako sváteční menu na talíři.
Fotky z obou dnů naleznete ve FOTOGALERII zde a zde.
Hon na kachny, 1.září
Mým velkým snem bylo, aby mohl Deny začít chodit na hony. Má výborný nos, dobře aportuje, pracuje samostatně a má výbornou fyzickou kondici. Proto jsme byli moc rádi, že jsme se mohli 1. září zúčastnit kachního honu v Jankově, kde jsme v červenci dělali vodní zkoušky. Byla s námi také Hanka s Argem a Líba s Majdou. Deny se tady úplně poprvé seznámil s teplou zvěří a křídlovanými kusy a jak s tím naložit. Střelilo se okolo 60 kusů a psi si pořádně mákli – bylo to hlavně o dohledávkách v rákosí a různém křoví, a to bylo docela těžké.
.